Adaptace
Proces adaptace
Slovo adaptace bychom mohli přeložit jako postupné seznamování s něčím novým. Ve školičce je tímto
termínem myšleno nové prostředí, noví lidé, ať už dospělí nebo děti. Pro dítě je tento proces jednodušší,
když mu my, dospělí, pomůžeme...
Začátek a období adaptace – naše dítě je poprvé ve školce
Začátek docházky do školky je pro děti a jejich rodiče velkou změnou v dosavadním životě.
Tato změna přináší spoustu věcí, pocitů a zážitků, se kterými se musí malý školáček vyrovnat:
- vstup do neznámé budovy a do třídy s jejím vybavením a hračkami
- vstup mezi cizí děti a dospělé
- přizpůsobení se dosud nezvyklému režimu a požadavkům
- komunikace s „novou autoritou“ – paní učitelkou
- odloučení od rodičů
Jak dítě na školku připravit
- nikdy děti školkou nestrašte, nevyhrožujte
- o školce a učitelce hovořte pouze v pozitivním světle – před dětmi je nikdy nekritizujte,
nezpochybňujte, i kdybyste si to třeba mysleli
- říkejte jim o hezkých hračkách, kamarádech, pohádkách, písničkách, výletech a jiných lákavých
činnostech, které je čekají
- choďte okolo školky a ukazujte dětem, jak si ty dnešní děti hrají na zahradě, jak jsou veselé a
spokojené
- vytvářejte dětem klidný režim, měňte jej minimálně – nenechte se ovlivňovat a vydírat, buďte
laskaví, ale důslední
- zkoušejte krátká odloučení dítěte od maminky
- učte děti sebeobsluze (jíst lžící, používat WC, umývat si ruce, oblékat, svlékat...)
- krátce před nástupem nechte dítě vybrat si v obchodě něco, co bude mít s sebou ve školce –
bačkůrky, tričko, tepláky, plyšovou hračku....
Jak dítěti pomoci při vstupu do školky
- buďte dítěti oporou a poskytněte mu pocit bezpečí (za problémy s přivykáním je v žádném případě
netrestejte)
- přibalte mu mazlíčka na spaní (dovolte dítěti, aby si vzalo do školky svého oblíbeného plyšáčka,
jedná se o hračky, ke kterým mají citové pouto a často jim výrazně pomáhají urychlit adaptaci na nové
prostředí)
- používejte stejné rituály (voďte dítě do školky vždy ve stejný čas a vyzvedávejte je, pokud možno,
ve stejnou hodinu, používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině – ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci apod.)
- rozlučte se krátce (loučení dlouze neprotahujte, někdy totiž loučení představuje větší problém pro
rodiče než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte)
- buďte citliví a trpěliví (vyprávějte si o tom, co dítě ve školce dělalo a co nového se naučilo)
- ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte (vysvětlete mu, že ho máte rádi a že nechodí do školky
proto, že na ně nemáte čas, nebo že s ním nechcete být doma, každý má své povinnosti – vy práci, vaše
dítě školku)
- komunikujte s učitelkou (možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete,
vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát)
- potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte a pozitivně ho motivujte (neříkejte doma dítěti, že
chápete, jaké to muselo být strašné vydržet takovou dobu bez maminky, naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky, zahrajte si s ním hru, kterou se ve školce naučilo, naslouchejte mu, jaké má zážitky)