Adaptace

Proces adaptace

Slovo adaptace bychom mohli přeložit jako postupné seznamování s něčím novým. Ve školičce je tímto

termínem myšleno nové prostředí, noví lidé, ať už dospělí nebo děti. Pro dítě je tento proces jednodušší,

když mu my, dospělí, pomůžeme...

Začátek a období adaptace – naše dítě je poprvé ve školce

Začátek docházky do školky je pro děti a jejich rodiče velkou změnou v dosavadním životě.

Tato změna přináší spoustu věcí, pocitů a zážitků, se kterými se musí malý školáček vyrovnat:

- vstup do neznámé budovy a do třídy s jejím vybavením a hračkami

- vstup mezi cizí děti a dospělé

- přizpůsobení se dosud nezvyklému režimu a požadavkům

- komunikace s „novou autoritou“ – paní učitelkou

- odloučení od rodičů

Jak dítě na školku připravit

- nikdy děti školkou nestrašte, nevyhrožujte

- o školce a učitelce hovořte pouze v pozitivním světle – před dětmi je nikdy nekritizujte,

nezpochybňujte, i kdybyste si to třeba mysleli

- říkejte jim o hezkých hračkách, kamarádech, pohádkách, písničkách, výletech a jiných lákavých

činnostech, které je čekají

- choďte okolo školky a ukazujte dětem, jak si ty dnešní děti hrají na zahradě, jak jsou veselé a

spokojené

- vytvářejte dětem klidný režim, měňte jej minimálně – nenechte se ovlivňovat a vydírat, buďte

laskaví, ale důslední

- zkoušejte krátká odloučení dítěte od maminky

- učte děti sebeobsluze (jíst lžící, používat WC, umývat si ruce, oblékat, svlékat...)

- krátce před nástupem nechte dítě vybrat si v obchodě něco, co bude mít s sebou ve školce –

bačkůrky, tričko, tepláky, plyšovou hračku....

Jak dítěti pomoci při vstupu do školky

- buďte dítěti oporou a poskytněte mu pocit bezpečí (za problémy s přivykáním je v žádném případě

netrestejte)

- přibalte mu mazlíčka na spaní (dovolte dítěti, aby si vzalo do školky svého oblíbeného plyšáčka,

jedná se o hračky, ke kterým mají citové pouto a často jim výrazně pomáhají urychlit adaptaci na nové

prostředí)

- používejte stejné rituály (voďte dítě do školky vždy ve stejný čas a vyzvedávejte je, pokud možno,

ve stejnou hodinu, používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině – ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci apod.)

- rozlučte se krátce (loučení dlouze neprotahujte, někdy totiž loučení představuje větší problém pro

rodiče než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte)

- buďte citliví a trpěliví (vyprávějte si o tom, co dítě ve školce dělalo a co nového se naučilo)

- ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte (vysvětlete mu, že ho máte rádi a že nechodí do školky

proto, že na ně nemáte čas, nebo že s ním nechcete být doma, každý má své povinnosti – vy práci, vaše

dítě školku)

- komunikujte s učitelkou (možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete,

vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát)

- potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte a pozitivně ho motivujte (neříkejte doma dítěti, že

chápete, jaké to muselo být strašné vydržet takovou dobu bez maminky, naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky, zahrajte si s ním hru, kterou se ve školce naučilo, naslouchejte mu, jaké má zážitky)